Fuwa Fuwa Time – 6D

Pokračování článku Fuwa Fuwa Time – 2D　&&　3D, proto název 6D (2D x 3D). V minulém článku jsem naznačil takovou omáčku z historie a moc jsem se nedostal k jádru problém, který jsem vlastně chtěl rozebrat. Proto ke konci vzniklo spoustu otázek, na které jsem odpovídal zase otázkou. Doufám, že se mě teď už podaří na vše odpovědět a udělat dostatečný prostor pro diskuzi.

Jádro problému
Bohužel co čert nechtěl tak jsem jeden z mála lidí na téhle planetě, který má velmi vzácnou nemoc. Nedokáže se mě totiž správně zobrazit 3D obraz s brýlemi – ať už červenomodré, tak i polarizační. Spíše vůbec se mě nezobrazí žádný 3D obraz a vše co vidím je stejně rozmazané jako bych se na danou věc díval bez brýlí. Stejným problémem trpí 0,01% lidí na světě. A i když se snažím, tak na pár sekund se mě něco málo mihne před očima, co by se jako 3D obraz zdálo. Bohužel pak následně mě hodně moc rozbolí hlava a musím všeho zanechat.

Tenhle můj problém je vlastně kámen úrazu pro budoucnost 3D anime. Jestli opravdu nastane den, kdy anime průmysl přejde kompletně na 3D provedení, tak já a pár lidí kolem mě budeme kompletně odrovnaní. Ano existuje sice řešení, které hned každý poznamená, že prý existují 3D televize bez brýlí. Jenomže mezi technologií 3D s brýlema a 3D bez brýlí je jeden hodně podstatný rozdíl a to ten, že zatímco obraz u brýlí vám vystupuje do prostoru, tak obraz bez brýlí je stále ukryt v monitoru a žádné jakoby prostorové vidění se nekoná. Kdybych to měl popsat, tak si zkuste představit, že vaše televize je pomyslná osa, která tvoří počátek, a když se budete dívat na 3D obraz s brýlemi, tak na ose se vše promítne do kladných hodnot, kdežto u 3D obrazu bez brýlí se vše promítne do záporných hodnot – něco jako zrcadlo.

Navíc 3D obraz s brýlemi má laicky řečeno velmi jednoduchý postup pro výrobu. Stačí jeden a ten samý obraz natáčet dvěma až třemi kamerami akorát z jiného úhlu. Zatímco 3D obraz bez brýlí má podstatně velmi složitější postup, který je náročný jak pro výrobu tak i pro další zpracování.

A co je každému milejší? Jako by se pokusit nahmatat objekt ve své dimenzi akorát s 3D brýlemi a nebo se dívat do zrcadla? Asi je snad každému jasné, že zrcadlo nikdo nechce a když jo, tak si pořídí „laciné“ Nintendo 3DS. Navíc každé ráno když se kouknu do svého zrcadla v koupelně, tak se nepoznávám a říkám si, kdo to tam stojí.

A za účelem ušetřit více peněz určitě bude snažší vytvářet 3D obraz pro brýle než pro zrcadlo.

Tak ano nebo ne?
Já si myslím, že jsme otaku, lidi co vyrostli nebo se zamilovali do 2D světa. V 2D světě jsme hráli hry, koukali na televizi a nebo četli mangu… A 3D jakoby s nám snažilo zhatit všechen náš předchozí život, který jsme tak milovali. Určitě každý bude nadšen až nějaký anime kousek v opravdovém 3D provedení vyjde a rád by se na něj podíval, ale pevně doufám, že pak následně zůstane při smyslech a vrátí se tam, kde žil.

Osobně ve 3D nevidím žádný úspěch a revoluci, ze které bych se měl klepat nedočkavostí. Ale jedno musím uznat „hologram“ Hatsune Miku na jejím live koncertu byl úžasný. Ale to je zase o něčem jiném.

Podobné články:

1. Fuwa Fuwa Time – Válka kontejnerů
2. Fuwa Fuwa Time – DVD v prodeji
3. Fuwa Fuwa Time – Kvalita překladatelských skupin
4. Fuwa Fuwa Time – Kinoshita Hideyoshi
5. Fuwa Fuwa Time – Těžké začátky enkódera