Jsme opravdu profesionální lepiči plakátů na zeď, kdy po našem zásahu na zdi nezbude ani kousek omítky. Anebo jsem jen banda zoufalců, kteří si ani neumí pořádně vybrat auto, natož aby pak na něm dělali nějaké změny.
Otaku tuning může rozdělit do několika kategorií, dle toho o jak moc závažnou činnost se jedná.
Profesionální lepiči plakátů
Začíná to nevinně. Pár plakátů na zdi, většina z toho ani není z anime. Jedna figurka na poličce a jinak všechno uložené v elektronické podobě.
Bylo zaznamenáno několik případů, kdy jedinec svůj pokoj měl vylepen tak, že kdyby se strhla zeď, tak plakáty by pořád stáli na svém místě. Povětšinou se jedná o ty, který moc elektronickou podobu nevedou, bo nemají ani počítač. Takže ve výsledku to vypadá tak, že kdyby ten jedinec přežil požár, tak si jde uvázat mašli.
Fapující kolotoč
Na zdi skoro nic, polička skoro prázdná a přesto fapuje. Nad čím? Mno přece nad svojí oblíbenou postavou z anime. To jsou ti, co jim k životu stačí jenom PC a spousta balení papírových kapesníků. Ale tím to nekončí, na ploše K-On!, avatar K-On!, vyzvánění z K-On!, plyšák z K-On!, velké balení vydaných CD singlů z K-On!, hrací set několika kytar, bicích a kláves z K-On!, prostě K-On!, kam se podíváš.
Ale musíme jít z dobou kdy zrovna frčí anime Sora no Oto, takže přiložený screen není z K-On!u. Pokud by se někdo se mnou chtěl hádat, tak ano, má to stejnou kresbu.
Otaku sex slave
V téhle kategorii můžu říct jenom jedno: „Nikdy se nedotýkejte polštáře otaku, nikdy nevíte, co s ním kdy dělal.“ Po tom, co jsem k tomu viděl i přiložený obrázek, tak už si nikdy nesedám na cizí postel. Ta představa je opravdu šílená.
A pak to dopadá asi takhle: Bukkake!
Jak jsem na tom já?
Abych se přiznal, tak asi spadám do kategorie fapujícího kolotoče, jelikož moje obliba k Hatsune Miku se nedá s ničím srovnat. Svůj stolní počítač jsem pojmenoval Hatsune Miku, notebook se jmenuje Miku-chan, na obouch z nich mám wallpaper s Hatsune Miku. Ve svém iPhone mám téma s názvem Hatsune Miku. Před mým monitorem stojí malinkatá figurka s Miku a vlastním skoro všechna alba, které kdy Vocaloid vydal se spousty videí, které vyšli na torrentech. Ty nejlepší mám uložené ve svém iPhonu a pouštím si je někdy před spaním na dobrou noc.
A to není všechno. Člověk to líný zvíře jest. A i tak stejně línej ba i víc jsem i já. Jsem měl židli, ale jak ní člověk sedí každý den, tak ten molitan na ní úplně prosedí, tak že jsem si pak zarýval každý den do prdele šrouby. A pak přišel osudový den, rodiče si pořídili nový set gauče do obýváku a já jsem si vzal to staré křeslo, které více méně sloužilo jako odkladna pro věci na sebe. A velké křeslo, pořádně měkoučké, jsem si vzal já. Dá se na něm i skoro ležet a maximálně pohodové. Pro programátorského otaku jako jsem já víc než lahoda.
Auto otaking
Vzpomínám na ty chvíle, kdy jsem si říkal, až budu mít auto, koupím pořádný zesilovač, několik výkonných repráčků, pořádný výfuk, pěkné disky na kola a už to pojede. Jo to byli časy se silnými slovy a teď? Vlastním původního peguota 106 z roku 93, který ani nezanamenal výměnu kol natož pak tuning repro soustavy. Můj auto tuning je trochu něco jiného. Má to taky motor, spíše motorek, taky kola, nebo spíše kolečka a otáčí se to rychlostí 5400rpm. Ano uhodli jste dobře je to HDD.
Viz jízdenkův diskopark. To víte, někdo si zakládá dinoparky, jiní desney parky, ale my máme diskoparky. 
Mno a nakonec tu máme Guro Mástry.
Závěrem už jenom zbývá dodat, že v něčem takovém bych se chtěl taky projet. 
Podobné články:
Loading ...
Loading ...
cas
Harosak
Benda_11
