Fuwa Fuwa Time – V zapomnění

Není to tak dávno, co jsem se prvně potkal pravé Anime. Nebyli to Pokémoni ani Digimoni natož pak Včelka Mája. Od svých přibližně 11ti letech jsem ulítaval na Pokémonech. A i když jsem dostal nabídku se kouknout na opravdové anime, tak jsem všechny odmítl. U Pokémonů jsem strávil většinu času, stahování nových a nových dilů. Hraní GBC a GBA her na PC a chatoval na Pika komunitě. Jenomže pak přišel ten zlom. Osudový zlom, který nevím, jestli ho mám proklínat a nebo ho obdivovat a jásat. Někdy to až opravdu zamrazí.

V prváku na střední (to mě bylo 16let) se za mnou stavil kámoš, že by chtěl, abych mu zkopíroval všechny Pokémony. Tou dobou jsem jich měl opravdu hodně. Skoro všechny filmy a všechny díly z nejnovější řady. Za odměnu mě donutil, ať si zkopíruju Naruta. Dal mě na něj fakt dobrou recenzi typu: „Je to velmi akční a krvavé anime, to by se ti mohlo líbit.“ Aniž bych se na to anime podíval, tak jsem rozhlašoval ve škole, že anime (tou dobou jsem slovo anime ani neznal) není jenom o Pokémonech, ale jsou tam i jiné anime třeba akční krvavé Naruto. Když už tomu bylo druhý měsíc, tak kámoš svolil, ať mu to teda přinesu, že se na to koukne.

Ten kámoš byl a pořád je Will-Rock. V té době milovník sci-fi seriálů. Měl několik disků a DVD plných seriálů se sci-fi. Opravdu tuny. Ten blázen toho Naruto shlédl za týden. Asi kolem 170dílů. Taky, že celý týden nebyl ve škole. A pak přišel se slovy: „Znám jednoho blázna, který toho má hafo, potřebuju další anime.“ Ten další blázen se jmenoval Trill. Tak mě nic jiného nezbývalo, než se s Willovou výbavou (dostal jsem hardisky a šel jsem) vypravit za Trillem. Dle seznamu, který mě Will napsal, jsem od Trilla vycucnul anime, které chtěl. Další den jsem zásilku vrátil Willovi, načež pak druhý den seřval mě i Trilla, že anime nejsou kompletní a že jedno některé anime jsou roztáhána od více skupin.

To byli začátky. Já a Will jsme žádný Otakuland neznali a i svatá databáze AniDB byla teprve v prvopočátcích. A už jsme si i začali anime vybírat a třídit. Já, který ještě půl roku po tom co Will shlédl Naruta, jsem ujížděl na Pokémonech a na Naruta a jiné anime jsem ještě nechmátl. A to už se mi těch anime na disku válelo nemalé množství. Tak což, nastali vánoce, vyšel další Pokémoní film a nebylo co dělat. Tak jsem se rozhodl, že bych se podíval na Hellsinga. A právě to byl ten zlomový okamžik. Já jsem propadl anime také. Will už se dostal do takového stádia, kdy mě oznámil, jestli nechci nějaké sci-fi, že všechno, co má, smaže, aby mohl uvolnit místo pro další a další anime.

To už Já a Will jsme ve škole objevili i tuto vášeň mezi učiteli a začali s nima vyměňovat. To byli také začátky, kdy se objevil na scéně Otakuland a potom i AniDB. Já smazal všechny Pokémony, abych si taktéž uvolnil místo a koupil si nový Hardisk 320GB. To byl taky den, kdy jsem si říkal, že hardisk, který měl 12GB bych nikdy v životě nezaplnil a teď? Teď už mám 320GB a 120GB hardisky a budou za chvíli celé plné. Kam jsem to jen dotáhl.

Kvůli anime, jsme začali mít problémy i ve škole. Neučení se, nepřipraven na hodiny a taky velký nechtíč vůbec do školy jít. Naši vášeň, kterou jsme ještě nevěděli jak nazvat, jsme tak trochu rozšířili i po škole. Anime se dostalo do prvního ročníku mezi prváky, které jsme nalákali na Hentai, Naruto a Bleache. Pak třeťáky ty jsme dostali na Dokuro-chan a Golden Boye. Anime shlédl i sám ředitel a výměny mezi učetli nabírali na obrátkách.

Když už jsme i pochopili, co tohle vše znamená, začal si Will konečně říkat, že je Otaku. Což mě hodně zamrzelo, jelikož já nemohl. Neměl jsem na to. Do té doby jsem vůbec nepřečetl ani jednu mangu, hry jsem nehrál od svých 10let a anime jsem viděl tak o 3/4 míň než Will. Tak co, řekl jsem si, že jsem pohopouhý sledovač anime.

Ještě před Narutem v době kdy jsme měl opravdu hafo Pokémonů se mě ozval z ničeho nic jeden týpek, že by ode mě chtěl všechny Pokémony, jestli by se nemohl stavit na výměnu. Do té doby, jsem nevěděl kdo je to zač. Představil se mě jako Michal Bezvoda. Já mu dal Pokémony a on mě dal zašifrované hentaiky. A stříbrná éra sbírání hentaiek začala. Dešifroval jsem hentaiky od Trilla a chtěl jsem další. Jenomže jak? Na torrentech jsem nevěděl, jak to najít a AniDB jsem neznal, abych se podíval na název a stáhl si další. Tak jsem to nechal plavat, dokať… To už znáte! Dokať neproběhlo to co proběhnout muselo, abych se stal ne největším hentaik prasáke z Východních Čech, ale největším hentai prasákem z ČR. To co vlastním já, nevlastní nikdo.

Poučení z toho všeho:
Otaku by neměl zapomínat na ten osudový den, kdy se otaku stal. Kdy a jakou přečetl první mangu. Jaké bylo jeho první anime. A taky to co ho přinutilo dělat tohle a tohle. To vše by měl mít uchované a na vše v dobrém vzpomínat.

Rozhodně není dobré proklínat to, kdy se otaku stal otaku. Pokud ho to již na dále nebaví, měl by odejít v tichosti a nikoho dalšího neurážet.
Já jsem jsem rád, že jsem jedním z nich. Je to něco, co jsem asi celý svůj život hledal. Je to něco… něco takového, co se může obdivovat. Něco co není tak rozšířené a něco z čeho člověk může dosáhnout i poznání.

Já Benda_11 jsem Otaku v plné své míře. Sleduju anime, čtu mangy, hraju anime hry, překládám, edituju a korektoruju. Dále patřím do skupiny geek a neet. Jsem z IT a aby toho nebylo málo tak jsem ještě programátorem. Plus tím hentai pr…

Nebyli nalezeny žádné podobné články.