Víkendovka u Trilla

Téhož týdne, co jsem dorazil domů z Advíků, jsem pláchnul zase od rodičů z domu. Trill, Seqoyka a Aldy měli namířeno na con do Polska do Krakova a ještě předtím, než co by odjeli, mě Trill pozval k sobě domů.

V pátek jsem kolem 14:00 dorazil do Bohuslavic, kde jsem ještě pár minut počkal na ostatní, než co dorazí autobusem z Prahy. Když jsem odjížděl z Advíku, tak se mi stalo takové menší neštěstí, že jsem se nerozloučil se Seqoykou, což mi dávala celou tu dobu jasně na jevo, takže mě nic jiného nezbývalo, než se v tu chvíli rozloučit se Seqoykou a hned na to zase přivítat. Po přivítání plného objímání až na Aldyho, který se na mě tvářil podivně, když jsem ho měl přivítat. Tak akorát padla pěst na pěst a tím to haslo. Potom jsme se nasoukali k Trillově mamce do auta, která nás odvezla k Trillíkovi domů do Pohoří.

Status USED asi nemá cenu vysvětlovat, jelikož by to stejně někteří nepochopili. Což byl právě ten důvod, proč jsme si celou tu dobu z Aldyho utahovali – už měl na sobě pomyslnou nálepku status USED. Radči ani nechtějte vědět od koho a kde byla nalepena.

Nakonec před večeří jsme zajeli do krámu na menší nákup. Cesta do toho krámu byla až moc hodně divoká. No koment! Nakoupili jsme nějaké coly, maso a zeleninu. Trillík je po Advíku, vždy nemocný, ani se mu nedivím. Místo kofoly si koupil colu. Bude to chtít hodně tvrdou odvikací kůru. A nakonec ještě cesta zkrámu zpět k Trillovi. Tož už jsem myslel, že to nepřežiju.

K večeři jsme si ugrillovali párky a připravili zeleninu na šopák. Celou tu dobu jsme probírali letošní Advík, kritizovali a vymýšleli nové nápady na příští ročník. Dále jsme parodovali techniky na balení protějšku z Mangy Yum Yum a z Bravíčka. Hláška typu: „Nice shoes.“, „Wanna fuck?“, „Oh yeah!“, nás vždy rozsekala. A nebo se k někomu přitulit zhluboka začuchat a říct: „Ty tak nádherně voníš?“. Tohle když jsme vyzkoušeli na Trillovi a Jeremym, tak jsme je dost dostali a absolutně nechápali vocogou.

Mno nejvíce asi byla pekelná noc. Trill do sebe dostal snad přes dva litry coly. Což pro Trilla činní hodně cukru. A když šel spát, tak ještě hodinu potom, co ulehl, si hrál na chapadla. Jsem měl pocit, že to moje malé Já nepřežije. Spali jsme asi tak… Představte si postel prakticky vzato pro jednoho člověka, teoreticky vzato pro dva, ale my jsme se na tu postel naskládali všichni 4: Aldy, Seqoyka, Já a Trill. Noc; ne že by se mě spalo špatně, ale ani ne za tři hodiny, jsme v místnosti vydýchali všechen vzduch, tak že se v té místnosti nedalo ani vydržet. A když jsem se chtěl otočit, tak já jsem buď zmlátil Seqoyku a hned od ní jsem dostal taky ránu a když jsem se otočil na druhou stranu, tak Trillík se ke mě přitiskl na tolik, že mě objal takový způsobem, že se nedalo ani dýchat. Jojo pekelné to spaní.
Tomu my otaku říkáme tulit se a tulit se.

Podobné články:

1. Kofolasraz^1