Víkendovka u mě s Jeremym

Je 13. srpna, k večerní hodině se schyluje když v tom mě zazvoní telefon a nádherným hlasem se do něj ozve „Tady Jeremy, Trillův brácha.“
Tak jsem zase pro změnu nechal u sebe na víkend přebytovat jednu zbloudilou duši. Dohodli jsme se, že přijede v pátek kolem 16:30 vlakem do Náchoda, odkať bych ho vyzvedl a odjeli by jsme ke mě.

Den utekl jako voda a já úplně zapomněl vše v čas matce řádně nahlásit, že k nám někdo přijede. Mamka celá „šťastná“, že u nás někdo bude spát. Jsem to hned zakamufloval hláškou, že mě dneska psal, a že předtím nevěděl jak to sním bude.
Ještě ani není 15:30 a já ukecávám malou ségru, jestli nechce jet se mnou. Že nejdříve natočíme do flašek Idu a potom vyzvedneme Jeremyho. Nejdříve, že se stydí, když na poslední chvíli z ní slabým hláskem vyleze: „Járo, já pojedu s tebou.“ Což jsem skoro dostal záchvat smíchu a poslal ji se přestrojit.

Idu už máme za sebou a teď jenom čekáme na vlak, než co Jeremy dorazí. O pár minut později (přesněji řečeno asi po půl hodině) konečně přijíždí vlak. Z něj vyskočí Jeremi a skoro přímo až na mě do náruče. Velké obětí a následné čau. Potom dojdeme k mému autu a když už jsme se všichni usadili, já se ptám Jeremyho, jestli má občanku. A on na mě, že mu je 17. A já zase, jestli ji má. On už to nevydrží a říká mě, že mu je 17! A já už potřetí jestli ji má jako tady sebou, že pojedeme přes Polsko. A v tom mu to došlo s hlasitým „A jóóó!“
Ještě menší zastávka před hranicemi v kauflandu pro kofolu a rádoby menší nákup.

Když už jsme přijeli, tak jsme se rozvalili v mým pokoji, nad kterým Jeremy přímo slintal, konkrétně na mou postel a ještě konkrétněji nad tím A0 plakátem s Asa-senpai (Shuffle), který mě visí přímo nad postelí. Spacák si ani brát Jeremy nemusel, totiž moje postel je sice dělená pro jednoho, ale vešlo by se na ní asi taky 4 lidi jako u Trilla D Celý víkend jsme pili kofolu, pokecali (ještě pořád žhavé téma Advík a neko-chan, které se na něm vyskytovali), zkoukli pár filmů a seriálů a do toho dali jednu dýmku míru spolu s romantickou procházkou nad jasnou oblohou plnou hvězd (ROFL).

A loučení? To ani není třeba vysvětlovat

Podobné články:

1. Víkendovka u Trilla