Advík 2009

Můj report z Advíku 2009, který se na něj dívá tak trochu z úplně jiného pohledu. Z pohledu návštěvníka, organizátora a také z pohledu psychopatického otaku.

Úterý

Jsou dva dny před začátkem Advíku a já už dostávám schýzu, která na mě vždy naleze, když je těsně před jakýmkoliv srazem. Vždy přemýšlím o tom, že bych to měl vzdát a nikam nejezdit a zůstat hezky v teploučku doma.

Ještě tento den jsem si balil poslední věci do kufru. Stejně akorát nakonec jsem v něm táhl samá trička a spacák. Když už byli všechny přípravy téměř ukonce, mohlo se vyrazit. Nejdříve jsem se musel se svým autem dostat z nedaleké vesnice do Náchoda a potom od tamtud autobusem do Prahy. Přece jenom pro asociálního otaku je to výhodnější, jelikož autobus stál o polovic méně než vlak. V České Skalici se ke mě připojil kámoš – ThorII. Cesta s ním utekla do Prahy docela rychle.

Zde v Praze jsme zavítali na Palmovku k dalšímu kámošovi Xsoftovi, u kterého jsme přespali, jelikož My organizátoři jsme se měli na akci dostavit o den dřív, aby jsme vše připravili. Bohužel já musel ještě o den dřív, nebo bych ve středu na přípravy se nedokázal dostavit včas. Pozdě k večeru dorazil Trill. Ještě asi do tří do rána jsme kecali na posteli, než co jsme usnuli. Spinkal jsem s Trillíkem na jedné postýlce a tulili jsme se k sobě.

Středa

Nespali jsme ani 4hodiny a mohlo se vstávat. Za nedlouho přijel odvoz a mohlo se začít stěhovat. Stěhovat Trillův „ve velkých uvozovkách bordel“ – mangy, elektronika a vše důležité bez čeho by jsme se na Advíku neobešli. Vešlo se to do tří aut, což je veliký úspěch a ještě se svezlo 5lidí.

Jen co jsme dorazili v poslední várce aut ke škole Advíku, už byla škola svěřena do rukou organizátorů a mohli jsme v padnout dovnitř. Vytahat věci z aut a nanosit do budovy. Během celého dne se připravovali místnosti, seznamovalo a bavilo se. K večeru pak proběhl ceremoniál, kde jsme dostali různě barevné šátky, které měli nás organizátory odlišit na první pohled. Což asi někteří návštěvníci nepochopili.

Čtvrtek – Pátek – Sobota – Neděle

Mno z celé akce jako organizátor jsem si toho moc neužil, byla toho kupa starostí a běhání tam a sem, zase tam a tam, a sem a sem, a zase nazpátek tam i sem. Moc jsem toho nenaspal (akorát v sobotu, kdy se mě podařilo prospat celé dopoledne) a ani jsem moc nejedl. To už bylo něco, když jsem si na chviličku sedl, že bych si mohl dát svoji zasloužilou bagetu. V těle samý kofein či jiné energy drinky, takže jsem chvílemi vypadal jak nadopovanej zombie-králíček-azurit.

Shoen Ai přehlídka

Ano je tomu tak, na minulém Advíku jsem se nedobrovolně nechal vtáhnout do tohoto ďábelského plánu na ovládání yaoi-fan-girl. Musím konstatovat, že jsem si tuto část z Advíku náramně užil. Nejenom jako divák, který pozoroval z poza bílé plenty, ale i jako aktér, jenž se objevil ve 4. scénce. Zahalen do bílého hábitu jako Seme a Uke do černého s polu s polonahým číšníkem, který mě dolil sklenku konvičkou. Upřímě řečeno: Lascar se Shingenem (1. scénka) a moje scénka tomu všemu nasadila hodně vysokou laťku, hlavně Lasí se Shinem. (Brácho i ty kanče jeden, takhle se nechat zválcovat.)
A aby toho nebylo málo, jsem opět přihlášen jako aktér na další ročník. Už se i na to docela těším.

Japonská skupina – Gothika

Asi jsem moc starý, ale mě osobně moc nesedla, ale těm mladým faninkám či jak to nazvat, to byl přímo orchestr na jejich uši. Stačilo mě těm dvou Japončíkům dělat ochranku, vyklízet kvůli nim chodby a dělat další různé cavyky, aby dychtiví lidé po nich neskočili a neudusili je svým šílenstvím. Jejich styl hudby, mno ehm… jsem se tomu hodně smál, nemusel bych to poslouchat, ale ty faninky… Navíc skupině se obecenstvo líbilo a ještě přislíbili, že by se zastavili i příští rok. Pro ně to bylo prý to největší představení, které kdy zažili.

Orgovské bingo

I tuto soutěž či hru bo co to bylo, jsem si nesmírně užil. Byl jsem jeden z těch, který byl na seznamu a měl se nechat obejmout. V důsledku časové tísně skončil status Q na 4 lidech. Ale hodně dlouho dobu předtím (asi tak 3/4 dne) jsem si užíval 0 lidí na kontě Chudáci ti kteří mě nemohli najít a já si toho tak liboval.

Promítání na recepci

Jeden čas jsem já s Menim si na recepci udělali soukromé a skromné promítání AMVček. Ne těch, co tam běželi pořád dokolečka dokola, ale úplně zbrusu jiných. Největší úspěch asi mělo Dead Fantasy, které jsme tam pustili a okolo se začali shromažďovat lidi. Tuším, že to bylo v Neděli k večeru

Pondělí

Poslední den Advíku a také den velkého uklízení a balení. Co dadat jen to, že si někteří z mých zad udělali šachovnicové pole a hráli na něm piškvorky. Ale spíše ubozí ti, jenž jsem potkal já v ten den. Dostalo se mě totiž do ruky razítko a já jakožto hyperaktivní člověk, jsem se hned pustil do práce. Chudál Il-chan, ta ty razítka měla skoro všude, kam jsem se s tím razítkem dostal. V tu chvíli jsem si říkal, že mě asi moc nebude mít ráda.

A nakonec jsme pro Vás zase nachystali jedno menší překvápko: Pozdar z Advíku 2009

Zpátky domů

Zpět na cestu domů jsem se vydal s Trillovími rodiči autem. Naložili jsme jejich dvě auta plných věcí a mohli jsme dát věci do pohybu. Ještě hromadné rozloučení s pozůstalými. Do Pohoří jsme dorazili krátce po 21. hodině, kde na mě čekalo nemilé překvapení. Vlak mě před 10 minutama odjel. Takže jsem musel, ještě chviličku strpět na další vláček.

Do Náchoda jsem dorazil něco kolem 22:15. Tou dobou na mě ještě čekal ThorII, kterého jsem autem hodil domů. Sám domů jsem dorazil ještě tentýž den ve 23:30.

PS: Člověk se ani nestačí divit, koliká věci se změnilo, během těch 6dnů, když nebyl doma.

PSS: Chtěl bych poděkovat toliká lidem, že kdybych je zde začal jmenovat, tak bych určitě na někoho zapomněl a ten by mě to potom dal sežrat se vším všudy. Takže si myslím, že komu ten dík opravdu patří, tak to pozná a doufám, že jsi z něj ukrojí tak velkou část, kterou si zaslouží. Ještě jednou: děkuju a zase někdy při dalším sraze.

Podobné články:

1. Advík se blíží