Akicon 2008

Akicon – od 21. listopadu do 23. listopadu 2008 na pražském Chodově v kulturním centru Zahrada

Příprava:
Akicon, můj první výlet na tento sraz a již už několikáté setkání se seznámení přáteli.

Tato honba za setkání se s přáteli a jinými tvory již u mě začíná ve čtvrtek odpoledne, kdy stačilo si jenom připravit věci na sebe, které si na cestu vezmu, a do své malé příruční tašky přes rameno, aneb kabela, si připravit jídlo.

Ještě ten den, než co jsem ulehl na kutě, jsem si na stůl připravil vše potřebné, abych na nic nezapomněl. Dal nabít foťák a mobil. A na závěr ještě vše zkontrolovat.

Cesta na Akicon:
Druhý den ještě na tři hodiny do školy a potom se mohlo vyrazit na dlouho cestu za Akiconem. Vyzvedl jsem Willa a mohlo se autobusem jet.

Cesta autobusem do Prahy zabrala přibližně dvě hodiny. Vyjížděli jsme v jednu a kolem třetí jsme tam byli. Po příjezdu jsme si koupili dvoje jízdenky na metro, jednu na cestu tam a druhou na cestu na zpět.

Další úmorná cesta z Černého Mostu na Chodov zabrala další hodinu. Cestou jsme se ještě stavili v levných knihách a Will si koupil pár DVD od Kurosawy.

Na Akiconu:
Sraz nás lidí z OL na Chodově nahoře v metru byl kolem páté hodiny odpolední. Už předtím se začali vyrojovat první účastnici Akikonu, spíše ty co jsem znal. Jména a ani přezdívky psát nebudu na moji sklerotickou paměť je toho hodně. Potom, co bych je začal vypisovat, bych ještě na někoho zapomněl či jeho nick zkomolil a to za urážku toho dotyčného opravdu nestojí.

V metru se shromáždila poměrně velká skupinka, se kterou jsme mi všichni společně vyrazili na Akicon. Asi po 10 až 15 minutách jsme konečně dorazili na vytoužené místo, za sněžení jako sněhuláci a zmrzlí ještě víc než ty hovna.

Na recepci to proběhlo docela až moc rychle. Vstupné jsem měl předem zaplacené, takže stačilo prokázat svoji identitu a měl jsem to jisté. A jako bonus jsem dostal placku, na které je napsáno Akicon, a kapesní kalendářík.

Hned u recepce byla velikánská místnost, něco jako vestibul, kde se nacházel i bufet a u něho byla veliká gaučopohovka, kterou si naše celá banda z OL zabrala. Zabrala a to doslova. xD ^^; Když jsme potom odcházeli, nechali jsme na tom místě rezervačku. A světe div se ono to fungovalo

Tak jsme se tam nějak uvelebili a za chvíli se mohlo vyrazit na další cestu za pivním dobrodružství. Na večer jsme měli totiž rezervačku v jedné hospodě jménem Blanice. Nakonec se nás tam shromáždilo asi kolem 32 lidí.

Pivečko teklo, pizza byla na stole, jedno cígo za druhým a nekonečná vlna zábavy. Bohužel na Akiconu platila tvrdá pravidla a to ta, že kolem půl dvanácté jsme museli být zpátky, pokud jsme chtěli někde přenocovat, jelikož celá budovat se v tuto dobu zamyká.

Asi do dvou do rána jsem byl vzhůru a potom jsem to zabalil. Palice už se mi ospalostí kývala na všechny strany a do pozdního rána bych stejně nevydržel. Spal jsem s Trillem v jeho manga knihovničce – sekce čítárny mang. Spolu s dalšími účastníky spacího zajezdu.

Probudil jsem se kolem desáté hod. raní. A odebral jsem se opět do koutku OL dolů do vestibulu k bufetu. Zde opět pokračovala zábava v plném proudu. Do doby než co nadešel čas pro mě odejít. Se všemi, které jsem znal jsem se řádně rozloučil a mohlo se znovu vyrazit na dlouho a úmornou cestu na zpět. A to jsem ještě netušil, co mě čeká.

Cesta na zpět domů:
Hodinu metrem na Černý Most a odtud další dvě hodiny autobusem do Dvora Králové. Přijel jsem kolem 9 hodiny večerní. A odtud ještě další hodinu svým autem ke mně domů do Náchoda.

Bohužel venku bylo mrtě sněhu a to i na silnici, foukal silný vítr a z noci se stala Bílá noc ala bílá tma. Všude nic jiného než samý sníh. Cesta z jedné hodiny autem se protáhla asi na dvě hodiny. Celou dobu jsem jel asi tak přibližně kolem 30-40km/h. Na silnici led a tuny sněhu. Stačilo jet sebevíc neopatrně a člověk mohl skončit ta tam.

Závěr:
Z celého Akiconu se nejvíce pamatuju diskuze, které vždy dospěli k jednomu závěru -> „Díra“. Nechtějte vědět co tento pojem znamená, když se dostanete do společnosti, kde sedí samý hentai uchyláci, bavící se o všem možném.

Na Akikonu jsem byl celkem na dvou a půl přednáškách. Nejvíce mě pobavila přednáška na téma „Japonci jsou divní“. Musím poděkovat pánům, kteří to tam přednášeli. Moc dobře vydařená přednáška, která vůbec nebyla připravená a improvizovalo se až na plátně, moc vydařené.

Nejvíce mě na ní rozsekala hláška „Podchlazená pára“. Z toho jsem chcal, snad celou dobu, po které byla ta přednáška. Další super hláška „ala Transformátors“. Tyhle dvě hlášky jsou nezapomenutelné. A nakonec, jak jeden z těch přednášejících chtěl zakecat to svoje zapnutí zipu u kalhot, což jsem nemohl nechat náhodě a hned na to upozornit.

Další přednášku, kterou jsem navštívil, byla přednáška o incestu, mno co si budeme nalhávat vážení, už samotný název z toho vyplívá: „Princezničky a taťuldové“

A těsně před odchodem, jsem se ještě zastavil na zábavní soutěži do „posledního Otaku“. Nevím jak vy, ale mě se ten dotyčný zdál přiteplnej jako náš kocour. Ten taky ošustí všechno, kde co mu přijde pod ruku a ještě jak mňouká. Celej on!

A nakonec co bych to byl za otaku, kdybych se nepochlubil: Číča!!!

Podobné články:

1. Animefest 2008
2. Co nám Animefest 2008 dal?